Můj dík má zpoždění

Za 30let práce ve školství jsem zažila řadu změn. Spousta se jich týká i stravování žáků ve školní jídelně. Nemám tím však na mysli pouze změnu interiéru.

Jedním z pokusů, aby dětem chutnalo, byla schránka na požadavky oblíbených jídel. To však nešlo zcela realizovat. Řada vzkazů se nedá ani publikovat nebo se jednalo o nezdravé pokrmy. Jídelníček má svá pravidla. Musím dodat, že na stojanech s vráceným obědem se objevují i buchtičky se šodó a jiná (dětmi oblíbená) krmě.

Letošní školní rok ale v novinkách vede. Jedna akce za všechny: víte o tom, že obědy vydával klokan? Zeptejte se dětí, byly u toho. Výběr ze dvou druhů jídel mi připadá dostatečný a nápad zapojit děti do různých soutěží výborný. Nemá cenu, abych je vyjmenovávala, protože se o nich dočtete na webových stránkách jídelny nebo ještě lépe: přijďte se přesvědčit na vlastní oči.

Neznám člověka, kterého by nepotěšila pochvala a tak tedy já chválím a děkuji, paní kuchařky. A protože jste nebyly u toho, když pan ředitel a paní Opršalová (vedoucí ŠJ) přišli po vánocích předat odměnu za 1. místo v soutěži o vánoční hvězdu (výzdoba prostor) mým žákům z 2.A a nemohly jste vidět ty rozzářené oči, posílám touto cestou ještě jeden děkovný snímek.

Vím, že má zpoždění…