Lyžák 2016
V sobotu dne 16.1. se v 8.30 před hlavní budovou školy sešlo 32 žáků, učitelé, rodiče, sourozenci a jiní, aby nás vyprovodili. Naložili jsme kufry, tašky, lyže, běžky a všechno další, rozloučili jsme se a jeli k jídelně naložit jídlo na týden. Cesta autobusem ubíhala rychle. Před Rokytnicí se všichni začali dívat z oken na krajinu, která byla pod sněhem. Na chatu jsme dorazili kolem poledne. Vyložili jsme věci a hurá do chaty. Nejdřív jsme šli do jídelny, tam nás uvítal pan správce a pan učitel nám rozdělil pokoje. Jen co jsme si vybalili, už jsme měli jít opět do jídelny. Pan učitel nám sdělil, že půjdeme na běžky. “Celí nadšení“ jsme se šli obléknout. Na běžkách si nás rozdělili do skupin a už jsme jeli. Do chaty jsme se vrátili na půl pátou a obdrželi další instrukce, jak to bude vypadat večer a následující den. Večer následoval program, rozdělení služeb a večerka (tak to bylo pokaždé).
V neděli dopoledne jsme byli poprvé na lyžích a snowboardech. V 9.00 jsme šli lyžovat. Nejdříve jsme vyšlapali kopec a potom nás rozdělili do skupin. Lyžování nás bavilo víc než běžky (většinu). Odpoledne jsme šli na běžky. Pan učitel nám vyšlapal stopu a v ní jsme trénovali. Večerní program měly dívky z pokoje č. 3. Všichni se dobře bavili, a tak se nám večerka trochu protáhla.
Následující den začalo být některým spolužákům špatně i panu učiteli Švandrlíkovi, ale nebylo to tak zlé. My šli normálně na lyže a pak na běžky. Pan učitel nás začal učit carvingový oblouk.
V úterý to šlo jako obvykle, akorát v noci skoro nikdo nespal. Nejméně deseti spolužákům bylo opravdu zle. Paní učitelka s panem učitelem pořád lítali sem a tam s kbelíky. Asi ve 3.00 hodiny ráno pro čtyři spolužáky přijela sanitka a odvezla je do nemocnice. Ráno jsme byli unavení, ale šli jsme na lyže. Celkově nás šlo 16 dětí. Panu učiteli Švandrlíkovi bylo lépe, ale zůstal na chatě. Odpoledne nás čekaly naše milované běžky.
Ve středu (20.1.) dopoledne opět lyže a odpoledne jsme šli do Dolní Rokytnice. Obešli jsme si pár obchodů. Jednomu chlapci se udělalo špatně, tak jel zpět do chaty s paní učitelkou Výbornou. Cestou zpět jsme si přečetli informační tabule a šli dál. Pan učitel Slavík nás několikrát poslal špatně, a když už to bylo potřetí, tak jsme se ho snažili srazit a zkoulovat. Po několikaminutovém zápase jsme ho opravdu srazili a zkoulovali, takže když přišel do chaty, nejenže byl celý mokrý, ale paní učitelka se ho ptala co se mu stalo. My jsme se dohodli, že řekneme, že spadla lavina a za tři minuty toho byla plná chata. Nakonec jsme nemocné museli uklidnit, že vůbec nespadla lavina, ale že jsme pana učitele jen zkoulovali.
Ve čtvrtek se nedělo nic zvláštního. Odpoledne jsme jeli na běžkách až k Harrachovu a potom přijeli až za tmy celí promrzlí. Večer nám pan učitel Slavík pustil film Synové hor, abychom viděli, jak můžou být hory nebezpečné.
V pátek ráno kolem půl páté nám (těm, kteří ještě nebyli nemocní) začalo být špatně (samozřejmě ne všem najednou). Paní učitelka s námi musela zůstat, takže prošvihla závody. Jezdil se slalom. Odpoledne byly závody na běžkách. Běhala se štafeta a biatlon. Výsledky jim řekli večer. Odpoledne nám bylo lépe než ráno. Navečer jsme balili a čistili běžky. Večer byl naplánovaný program učiteli. Celkově zbylo zdravých 5 žáků.
V sobotu po snídani jsme si dobalili zbytek věcí, uklidili a šli čekat na autobus. Tentokrát přijel jiný autobus i řidič. Bylo nás tak málo, že skoro každý seděl sám. My vzadu jsme se náramně bavili a cesta nám rychle utekla. Do Brodu jsme se šťastně vrátili kolem půl jedné. Vyndali jsme vše, a to co zbylo, jsme odnesli do školy.
Lyžařský výcvik jsme si užili, i když jsme byli nemocní a někdo skončil dokonce v nemocnici. Některým se možná chtělo do školy nebo domů.
Na závěr bychom chtěli poděkovat učitelům a paní kuchařce, že to s námi vydrželi a snad si to alespoň také trochu užili.
Pavlína Splavcová, Paty Spáčilová 7.B