Adaptační kurzy 2024
Naši šesťáci vyrazili během září na adaptační kurzy do Harrachova. I přes nepřízeň počasí absolvovala každá třída 4 denní kurz plný sportu a seznamování s novým kolektivem.
Jak to viděli naši žáci?
V sobotu 14. září vyrazila naše třída 6.A na adaptační kurz do Harrachova, kde nás přivítal náš animátor, kterému jsme říkali Fido. Poté, co jsme se ubytovali v penzionu Sunski, jsme se šli i přes nepřízeň počasí podívat na Mumlavské vodopády. Po vycházce, na které jsme zmokli, nás čekaly stmelovací aktivity. Hráli jsme hru Jak jsem přišel/a ke svému jménu a ve skupinkách stavěli hrady z karet bez použití slov.
Druhý den jsme navštívili harrachovské sklárny a v tamních dílničkách jsme si mohli vyzkoušet malování na sklo a broušení skleniček, které jsme si pak mohli vzít domů. Po návratu do penzionu jsme vytvářeli „strom poznání”. K večeři jsme si sami připravili na grilu hamburgery a palačinky. Po večeři nás navštívil pracovník horské služby, který měl pro nás připravenou přednášku o tom, jak bychom se měli v horách chovat.
V pondělí dopoledne nám počasí pořád ještě nepřálo, proto jsme se věnovali tvorbě třídních pravidel a dalším společným aktivitám. Po obědě se počasí zlepšilo, a tak jsme vyrazili na procházku po Harrachově. Navštívili jsme místní infocentrum a expozici o vývoji harrachovského lyžování v místním muzeu. Poté jsme se šli podívat na jeden z nejvyšších skokanských můstků v Harrachově. Večer jsme jeli na bowling a po návratu jsme si udělali závěrečný večírek.
V úterý jsme se už jen sbalili a vyrazili zpátky domů. Adaptační kurz se nám velmi líbil a celkově jsme si ho užili. Cíl adaptačního kurzu byl splněn, vrátili jsme se jako stmelený kolektiv.
Natálie Šlégrová a Beáta Nováková s přispěním spolužáků
11.9. jsme v 8:00h odjeli do Harrachova na adaptační kurz. V autobuse jsme se příjemně bavili, a tak nám dvouhodinová cesta docela rychle utekla. Po příjezdu jsme se ubytovali v hotelu Sun Ski. Následoval oběd a chvíli po něm jsme vyrazili na koloběžkách na prohlídku města. Ujeli jsme asi 7 km a někomu se vyjížďka líbila, někomu méně. Po odpočinku následovaly seznamovací hry, ty nás docela bavily.
Druhý den jsme navštívili nejstarší fungující sklárnu na světě. Bylo to zajímavé. Výrobu skla si někteří i vyzkoušeli. Stihli jsme si ještě prohlédnout muzeum skla. Další den jsme šli na Mumlavské vodopády a do hornického muzea. Obdivovali jsme krásnou přírodu. Večer jsme hráli hry a vymýšleli jsme si zábavu. Zkoušeli jsme si i vařit což se nám líbilo nejvíc.
Pak už jsme se pomalu chystali domů. Na kurz budeme určitě vzpomínat, poznali jsme se, pobavili a viděli něco nového.
třída 6.B
V Harrachově v Krkonoších na severu Čech jsme byli 4 dny. Cesta z Českého Brodu trvala asi hodinu a tři čtvrtě. Cestou jsme dělali blbosti, a tak uběhla dost rychle. Když jsme dorazili, přivítala nás předchozí skupina. Šli jsme se ubytovat, já jsem byl v tom největším pokoji po pěti.
Po vybalení a prozkoumání, kde co je, jsme se najedli a s panem správcem vyrazili na koloběžkách do okolí. Dozvěděli jsme se různé zajímavosti, že Černá hora má 1022 metrů a že na skokanském můstku Mamut se skočilo až 181 m. Čas utekl a my se vydali na večeři. Po ní jsme s paní psycholožkou hráli hry, abychom se ve třídě seznámili. Na druhém stupni jsme totiž dost promíchaní. A potom jsem si mohli hrát v jídelně deskovky.
Druhý den jsme se po snídani vydali do muzea skla a do sklárny. V muzeu byla váza za 3 miliony, kterou v roce 2022 rozbil kluk na školním výletě. Byly tam i speciality, jako sklenička se třemi uzly, která se dělala na třísté výročí sklárny. Pak jsme se vypravili na oběd. Když jsme se vrátili do sklárny, posadili nás ke stolu s bruskou, fixem nebo barvami. Dostali jsme skleničky a instrukce a začalo se zdobit. Z našeho tvoření vzniklo několik originálních skleniček. Dílna skončila a my vyjeli na Mumlavské vodopády, zpátky podél Mumlavy jsme se vrátili na večeři.
Předposlední dne byl jiný, protože jsme na výlet nejeli na koloběžce. Šli jsme do štoly, kde se dřív těžil fluorit, který se dává do pasty na zuby. Předtím jsme se zastavili i v hornickém muzeu. Štola má sedm pater, ale z toho šest zatopených, délka tunelů je 50 kilometrů. Poté jsme se prošli na Černou horu a večer jsme měli možnost udělat si svůj vlastní burger a palačinky.
Poslední den jsme se sbalili, udělali fotku s nápisem Harrachov a jeli domů. Moje pocity? V Krkonoších jsme byli snad týden!
autor: Pavel Holomek, 6.C